Psychoanalytická rodinná a párová terapie
Porozumění zdrojům vzájemného nepochopení, frustrací a odcizení.


Teorie psychoanalýzy
- Objev významu funkce nevědomí — mnoho aspektů a pohnutek našeho psychologického fungování je převážně skrytých, a tedy našemu vědomí nepřístupných
- Rozpoznání všudypřítomnosti nevědomého konfliktu
- Uznání předpokladu, že když člověk vstoupí do vztahu s druhými lidmi, pak s sebou přináší schémata vzniklá v situacích raného dětství. Přenosem nazýváme přenesení těchto raných zážitků a zkušeností do situací současných
- Rozpoznání klíčového významu sexuality a agrese pro mentální život člověka, opět s důrazem na význam raných dětských zážitků
Párová terapie
Při párové terapii se snažíme vyléčit „vztah“, tzn. to, co dva lidi spolu propojuje. Co je propojovalo dříve a najít postupně důvod, proč už to tak necítí teď. Nevěnujeme se traumatům jednotlivců do hloubky, ale snažíme se pomoci najít cestu k sobě navzájem.
Při rodinné terapii hledáme nejčastěji skryté konflikty, které mohou mít souvislost s problémy jedince.
Často se ukáže, že jeden nebo více členů by potřeboval individuální terapii, tak se potom domlouváme, jak budeme dál pokračovat. Popřípadě také použijeme homeopatický lék, pokud je potřeba a prospěje celému procesu.
Frekvence potkávání je nejčastěji jednou za dva až tři týdny a počet setkání je individuální. U párových terapií průměrně 20–30×, u rodinných nejčastěji do 10 setkání.

Psychoanalýza
Psychoanalýza se uplatnila nejen jako léčebná metoda, v různých souvislostech je využívána v umění, sociologii, filosofii, filmové vědě atd. Určujícím způsobem pomáhá porozumět kulturním jevům — např. fungování skupin lidí, procesům odehrávajícím se v institucích, a v širších souvislostech takovým sociálně-kulturním jevům jakými jsou vztahovačnost a rasismus.
Jako metoda psychologické pomoci je psychoanalýza založena na teorii významu raného vztahu dítěte s rodiči a na raných dětských prožitcích lásky, ztráty, sexuality a smrti. Tyto zážitky jsou základem, který ovlivňuje naše další prožívání a chování — a to často způsobem, o kterém nevíme.
Psychoanalýza může pomoci pacientovi ulevit si od života v začarovaném kruhu a žít bohatší a kvalitnější život.
Jak probíhá psychoanalytická léčba?
Freudovým zásadním vkladem do snahy porozumět mentálnímu životu byla zdánlivě obyčejná věc: vyzval pacienta, aby volně povídal, zatímco on (Freud) bude poslouchat. Na tom se dodnes nic nezměnilo — i dnes je hlavním nástrojem psychoanalýzy rozhovor.
Psychoanalýza je v mnohém odlišná od psychiatrie a jiných psychoterapeutických forem léčby. Nepoužívá se při ní behaviorálních technik (nácviky, plnění úkolů), psychoanalytik nepředepisuje pacientovi léky.
Lidé vyhledávají psychoanalýzu v různých obdobích jejich života a jejich problémy jsou různorodé. Někdy jsou důvody zřetelnější — člověk je plný nejrůznějších strachů, prožívá hluboké zoufalství. Jindy jsou příčiny zastřenější — člověk pociťuje nejasnou nespokojenost. Léčba je dlouhá a vyžaduje dobrou shodu psychoanalytika a pacienta na společné náročné práci.